Metodika integrované tematické výuky

Integrovaná tematická výuka je koncepce Američanky Susan Kovalikové. Detailně ji popsala ve stejnojmenné knize z roku 1993, která vyšla i u nás.

Integrovaná tematická výuka vychází z nejnovějších poznatků o fungování lidského mozku. Pedagog Leslie Hart začal v této souvislosti prosazovat termín mozkově kompatibilní vzdělávání. V České republice existuje Společnost pro mozkově kompatibilní vzdělávání, z jejíž dílny vycházejí přečteníhodné publikace Respektovat a být respektován (zaměřená na vztahy rodičů a dětí), Program podpory zdraví ve škole, Naše mateřská škola na cestě ke zdraví, či Mýty ve vzdělávání, kde jsou stručně a jasně vyvráceny zavádějící názory na školství a učení tradované v české společnosti.


ntegrovaná tematická výuka je založena na celoročním tématu, které musí být atraktivní pro žáky a zároveň dostatečně nosné pro vyučování. Toto téma se člení na měsíční podtémata. Podtémata jsou dále tvořena zhruba týdenními tematickými celky, na jejichž výběru se podílejí i samotní žáci. V loňském roce bylo například naším celoročním tématem téma S knihou za poznáním, letos je to Letem světem.

Výuka je založena na aplikačních úkolech, které se soustřeďují na činnosti žáků. Během těchto činností si žáci mají osvojit vhodné mentální programy, které budou moci využívat v různých životních situacích, tedy nejen ve škole. Vyučování vždy vychází z přímé zkušenosti žáků a směřuje k použití ve skutečném světě. Velký důraz je kladen na kooperativní výuku.

Zaměření péče a vzdělávání v Monty School

Zjišťujeme schopnosti našich dětí. Pravidelné testy dětských schopností se zaměřují na jednotlivé typy inteligence (verbální inteligence, numerická inteligence, logická inteligence, vnímání, geometrická logika, prostorová představivost).

Rozvíjíme osobnost dětí. Klademe zvýšený důraz na osobnostní a sociální výchovu, potažmo tedy chování a jednání našich žáků. Proto každý školní rok plníme vedlejší celoroční téma platné pro všechny: Žák Monty School je vždy zdvořilý, ohleduplný a zodpovědný.

Předcházíme problémům. Formou diskuse nebo dramatizace děti rozebírají a řeší různé vztahové a komunikační situace, případně problémy, do kterých se dostali nebo mohou dostat. Náměty většinou přinášejí sami žáci a jejich učitelé.

Budujeme vztah dětí k literatuře, k práci s textem, k interpretaci, ke kritickému myšlení. Jedenkrát měsíčně navštěvujeme knihovnu, kde si děti čtou a půjčují knihy.


Posilujeme vztah dětí k umění a přírodě. Dvakrát měsíčně se děti účastní dalšího kulturního nebo přírodovědného programu či exkurze.

Upevňujeme vazby a vztahy mezi dětmi. Na konci školního roku jezdí všichni žáci na týdenní školní výlet. V zimě na týdenní lyžařský kurz.

Proč malá škola?

  • Třídy malých škol mají do 15 žáků, učitel se tedy může věnovat více jednotlivcům a ti mají více příležitosti se projevit.
  • Vyučování vede ke spolupráci a rozvoji komunikace.
  • Děti se mohou vzájemně se inspirovat.
  • Vztahy v učitelském kolektivu jsou těsnější a otevřenější a učitelé znají všechny žáky.
  • Učitelé mají větší kontakt s rodiči žáků, obvykle znají i jejich zázemí.

Člověk si zapamatuje

  • 10% toho, co slyší
  • 15% toho, co vidí
  • 20% toho co současně vidí i slyší
  • 40% toho, o čem diskutuje
  • 80% toho, co přímo zažije, nebo dělá
  • 90% toho, co se pokouší naučit druhé